KRÁLOVÁ PODZIM 2009

 

 

Po velmi nezdařené sezoně, plné nervozity a změn, jsem se rozhodl vytáhnout svého přítele z Mary, Rosťu Letovance na výpravu za kapry,kam jinam,než na slovensko. Slovenské vody mi opravdu přirostly k srdci a mám neustálé tendence se na ně vracet. Ještě jsem snad nezažil jedinou výpravu na slovensko,aby se neudály nějaké nepříjemnosti,nebo nesnáze. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Jakmile jsme dorazili k nádrži a začali vyhledávat vhodný flek na návětrné straně,zjistili jsme,že není kam sednout a také jsme nezaslechli nic o úlovcích. V přítoku přehrady odumíraly vodní rostliny a na plytinách nebylo také o co stát. Nakonec jsme zaparkovali 700 m nad hotelem, na fleku u stromu ve vodě. Toto místo jsem neznal a tak jsem jej chtěl zkusit.Donesli jsme tedy člun na břeh a začali jej nafukovat.Po chvíli jsem objevil nemilou věc.Člun měl v boční komoře díru jeden krát jeden centimetr. Nenechavé myšáky nalákala vůně rybího žrádla do naloženého auta a za odměnu si proteinové kuličky zajídaly gumou z člunu. Člun jsem zalepil,ale museli jsme čekat,než zaschne lepidlo. Po třech hodinách jsem se rozhodl jít na vodu a osondovat,co máme před sebou. Projeli jsme hezký kus a kromě brázd směřujících kolmo k břehu a metrových pařezů,jsme nenašli nic k bezpečnému rybaření. Rostík se rozhodl jít do rizika k pahýlům v čtyřmetrové hloubce, mezi dvěma rygoly,táhnoucími se daleko do jezera. Volil jsem lavici na meandru starého koryta v třímetrové hloubce a u vyčnívajícího stromu,vzdáleného 520m,jsem objevil mušlové pole. Oťukával jsem fleky těžkým olovem a první se zdál byt příhodnější. Na Královou není třeba spousta krmení,ale kvalita je rozhodující.Dnes dávám přednost extraktům a tak jsem vyrobil tři příchutě,mušlovou,lososí a krillovou ze své oblíbené směsi Marine amino mix.Nepoužívám při výrobě esence,jen tekuté extrakty a enzimy. Taktéž do pelet přidávám kapku tekutého extraktu. Přímo u vody si v takovéto situaci připravuji i pastu,do které také používám tekuté etrakty a to v dvounásobném dávkování. V bezvětrných dnech na Králové je těžké udělat záběr, ale za pokus to stojí. Navážím pruty a poblíž nástrhy pohazuji pouze hrst nabustrovaných pelet a 15 ks bolie obalených v pastě,stejně jako kuličky pod háčkem. V noci mám první záběr a z prvního fleku zdolávám prvního kapříka.

 

 

Další den má záběr i Rosťa, ale jeho ryba končí ve vázce. Smůla se mu lepí na paty,stejně jako mně,jelikož v prúběhu dne zdolává cejna a já v noci strácim rybu ve vázce. Nic naplat,,musíme se přestěhovat“povídám Rosťovi ve čtyři ráno. Je opravdu nadšený,ale já jej povzbuzuji slovy,,začalo fučet od severozápadu a tady bychom byli v pasti“pojedeme na plytiny a vítr nám tam nažene obrovské kapry. Tak se i stalo a v 11h pokládám svou montáž na nové místo,do hloubky jen metršedesát,na plytinách. ,,Jsme na správném místě“zděluji parťákovi. A jak to víš? Ptá se kolega. Když jsem ohledával své místa ,skákali předemnou kapři a tak jsem neváhal a šoupnul jsem oba pruty30m od sebe na toto místo,jen druhý jsem uložil do čtyřechčtyriceti.

 

 

Můj kolega volil jiné místo,blíž ke břehu,kde byl zlom po těžbě z 3m na 8m. Také jeho taktika byla odlišná a tak večer zdolal malinkého kapříka. Já pro změnu zase ráno tu samou velikost. Nemeškal jsem a místo snídaně jsem namíchal pastu ze dvou vajec, obalil jsem plovoucí bolie vel. 16 mm na 30mm a uvařil. Poté jsem namočil půlku do mušlového extraktu a zbytek do výtažku z červeného pepře s karopylem. Trochu jsem je i posušil po vsáknutí tekutin.Nabustroval jsem mírně i pelety a vyrobil nové návazce s bolií dále od háčku. Vyvezl jsem nástrahy bez motoru, jen na vesla a s co nejmenším rozruchem. Dali jsme si čaj,obed i kávu,večeři i kávu ale záber nepřicházel. Začalo se pomalu smrákat, větřík už jen tak mírně pofukoval a já se pomalinku plížil do spacáčku.Ještě cigárko a zavřu mrkadla. I kolega byl zralý si pěkně dáchnout, ale oddával se se

 

 

mnou nejhorší nařesti v kaprařině,kouření. Při tom cigárku jsme ale začali řešit nové téma, tak jsem ještě udělal čaj a pochvaloval si rybařinu úplně bez alkoholu. Paráda být úplně čisty i ten čaj mně rozpálil,pochvaloval jsem si.Do toho se však roztočila cívka na pravém naviáku. Beru prut,nasedám do člunu a v tu chvíli i druhý naviják spustil svou. Ha duet a vyrážím pro první rybu,jak jinak než na vesla.Po 200 metrech zdolávám svou rybu,ani moc nebojuje,jízda ji vyšťavila a pádím k břehu.

 

 

Pospíchám pro druhého kapra,nerad bych abych se někde oběsil,ale odpadávající žátěž v kombinaci s mou rychlostí je pro rybu vysvobuzující a tak v mém podběráku končí i druhý šupík.

 

 

Převážím pruty a mnu si ruce. Snad přijde i větší. Vesluji potichu bez zbytečného plácání a konečně mířím i s druhým prutem k břehu. Tu noc jsem měl ještě tří záběry, ale jen od stejné sorty.

 

 

Na této přehradě jsem pochopil,že spěchat je zbytečné a na opravdu kapitálního kapra to chce klídek. Nechat odcestovat ryby stejné sorty a v klídečku vymyslet jinou fintu,posunout montáže,mírně z krmište a ještě ubrat na krmné dávce. I pelety jsem vynechal a další den jsem očekával,co se bude dít. Hrázný si však fičel svou a navečer odpustil 30cm sloupce vody. Můj člun byl rázem na suchu .Věděl jsem,že pokud neucpe ventil,jsem odpískaný. Po 23h začala voda zase stoupat a já měl o půlnoci nenápadné píp.Chvilku mi trvalo než jsem se rozhoupal,ale nakomec jsem vyjel na vodu.Tam mne čekalo nemilé zjištění,ryba mezitím urazila50m a na pevno jsem visel ve stromu. Zkoušel jsem nemožné,ale kapr byl nanávratně ztracen. Převázal jsem prut a mrmlal jsem si mezi zuby,,to jsou oni“.Skušemý kapr nezmatkuje a rázem visí někde ve vázce.

 

 

Ani další den jsem smůlu neprolomil a přišel jsem hned o dvě ryby. Nastal jiný problém,s kterým jsem se už nemohl vyrovnat. Časová tíseň a potřeba změny vybavení velela k cestě domů. Rosťa zdolal cejna a přál si abych to zde napsal,aby si někdo nemyslel, že kaprařina jsou jen ůspěchy. Na kapitální rybu se na našich,či slovenských vodách rybář opravdu nadře a navíc pořád bojuje z nedostatkem času,nepřízní počasí a pracovním a rodinným nasazením.

 

 

To však pořádné nadšence nemůže odradit a tak budou nadále brázdit,tuzemské i zahraniční vody s vidinou kapitálních úlovků a zážitků prožitých i v těch nejtvrdších podmínkách.

 

 

Všem těmto dobrodruhům přeji mnoho úspěchů v roce 2010 a nejen v kaprařině. Také zděluji všem,kteří ještě nepochopili podstatu rybolovu chyť a pusť, aby jim v novém roce svitlo a nejedli a neprodávali kapitální ryby. Je jich míň a míň a zaslouží si úctu.

PEDRO SKALA

Domů



• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•